Casus je v jednom z možných úředních významů pád, klesnutí, úpadek, zkáza, zánik, škoda, pohroma. Latinské tisky tak sdělují dojmy z těžkých pohrom / casus gravis /, pláč nad nešťastnými následky válek, hořekují nad všelikým neštěstím / casus bellorum, miserari casum /. Latinské překlady bible znají casus jako touhu po šťastné příhodě, šťastné příležitosti / si casus daretur neboli „ kdyby se tak naskytla šťastná příležitost“ – pro dnešní časy „ kdybych tak vyhrál ve Sportce, kdybych tak mohl sáhnout Blažence na zadek a nebo – teď pozor ! – kdybych tak tenkrát při tom či onom výjezdu udělal třeba něco jiného !!/. Tak co, je to o kasuistice ? Zdá se že ano. Ale pojďme dál. Třetí obrovskou skupinu výkladu slova casus je – náhoda, osud, stav, událost. Tady jsme asi nejblíž. Velmi známé jsou pojmy plures casus mortis čili častější případy smrti. Prosím pozor – nezaměnit s causa mortis, zde ve smyslu příčina smrti ! Ad novos casus je úžasná fráze, která znamená „podle nových poměrů“ – tedy novinky, nová zjištění, news, chcete – li tips and tricks. Ablativ „ casu“ znamená náhodou, náhodně / cum loci narrarent casu / – zkrátka dobře když si lidé kdykoli a kdekoli vyprávěli místní události, události o místě, o jejich profesi, úspěších či nezdarech. Pro úplné detailisty a znalce uvádím ještě poslední význam slova casus a to je v mluvnici pád, tedy prvním pádem voláme atd. Co jiného je myslivecká či rybářská latina ? Jsou to kasuistiky, možná živelné, přikrášlené, sedmilhářské, ale jsou to rovněž ona slavná „ bájná vyprávění starců“, které tolik potřebujeme. Nekonečná každodenní , někdy odporná a s černým humorem podávaná líčení, na všech stanovištích záchranné služby , není nic jiného než kasuistika. Je třeba si stále navzájem cokoli sdělovat, naslouchat druhým a virtuálně instalovat sebe sama do líčených situací. Kasuistika musí mít v úřední podobě formu, náležitosti odborné, logiku i pointu – ale to se vše dá naučit nebo se s někým poradit.
Nejsem vycválaný latiník. V mládí jsem se ke své škodě učil latinsky jen málo, takže vím jen o trochu víc než „ sud kulatý, rys tu pije“. Iluze o tom, jak lékaři umí latinsky, je mylná. Umíme lékařskou terminologii, která je incestem latiny, řečtiny, hebrejštiny, doplněná zpackaným systémem předpon a přípon typu „ – itis“ nebo „- oma“. A to umí – pohříchu – z lékařů jen někteří. Chtěl jsem jen vysvětlit to slovo, vydráždit uživatele www.paramedik.cz k naplnění rubriky Kasuistika dr. Watsona. Nebojácně sdělovat vše, co stojí za zmínku a přesně pod vlivem toho krásného slova casus. Je v něm smích, pláč, úspěch, neúspěch, úžas i zklamání, život a smrt. Všechno to, co je i v naší každodenní práci. Pište a vyprávějte „kázusáci“ ze záchranek, neboť casus meliori esse – je důvod býti lepšími !
MUDr. Jiří Franz
OS ZS Kolín – Nymburk
