Paramedik.cz

Nám všem dobře známý bájný Odysseus strávil několi roků svého pestrého života ve společnosti, ale též v posteli a v náruči spanilé nymfy Kalypso. Jak šel čas, týdny, měsíce a roky – stále byl zaskočen, překvapen něčím novým, jiným, dosud nepoznaným. Skutečnostmi, důsledky a vývody jakoby stále jiné barvy, chuti i nechuti. V té době již nebyl žádný začátečník, měl v “kostech” například avantýru s ježibabou Kirké, která napříč politickým spektrem proměňovala všechny chlapy v prasata. Jen jeho ne ! Moc nescházelo a byl by vystačil do konce života s poflakováním se po ostrově Ogýgii, kde by jen do smrti žasnul, kolik podob může mít jedna obyčejná ženská. Nikdy by nepoznal tvrdohlavou věrnost své legitimní maželky Penelopé a ochudil by tak řeckou mytologii. Stejně jako nás ochuzuje ministerstvo zdravotnictví o zákon pro záchranné služby. Vyhláška 434 nás také v čase často zaskočí, překvapuje stále novými výklady a překrucováním, které si povětšinou musíme udělat sami.Často si beru tento dokument do postele, před usnutím. Je to moje nymfa, jen se obávám, abych nezešílel.

Před časem jsem na stránkách Rescue Reportu horlil a plakal pro dosud neschválený zákon o ZZS. Připadal jsem si jak známý středověky plamenný kazatel Jan Milíč z Kroměříže. Tento bodrý a vzdělaný Moravan odkudsi z Tečovic bral od počátku život velmi vážně, dotáhl to až na podkancléře samotného “největšího Čecha”, lucemburského občana císaře Karla IV., Otce vlasti. Kázal a psal statečně, několikrát denně se dokázal veřejně i v soukromi rozohnit, proklínal zlořády a prognozoval příchod Antikrista kamkoli lidské oko pohlédlo. Na stará kolena se zbláznil, začal pít, užíval – z dnešního pohledu – legitimní rostlinné drogy, urážel a plísnil kdekoho, včetně samotného císaře. V návalu apokalyptických vidin proměnil nejšpinavější pražský bordel Jeruzalém v útulek pro kající se štětky a když byl žebravými mnichy obviněn z hereze, rozhodl se jít žalovat papeži do Avignonu, aby ještě před rozhřešením zcela znaven a uštván – zemřel.

Fandil bych si, kdybych se chtěl k onomu rozpolcenému muži přirovnávat, obdivuji ho svým způsobem a nakonec – v zrcadle dějin nedopadl zase tak špatně. Ale byl hodně sám. To nás, čackých světlonošů záchrankové reformace je jako máku. Všude, na každém stanovišti. Všichni víme, jak to má být, někteří se aspoň snažíme jít příkladem, jiní ani to ne.

Onehdy jsem se zcela náhodou seznámil s MUDr. Jaroslavem Cimrmanem. Ukázalo se, že se jedná o praktického lékaře ve výslužbě z Liptákova. Vyprávěl mnoho poučného ze zdravotnické činnosti svého světoznámého dědečka, především jeho nezničitelnou úlohu v budování přednemocničního oboru. Cenné zápisky zkusím s laskavým svolením pánů Smoljaka a Svěrákavyužít jako nezlomný precedens pro mnohá dřívější či budoucí a nebo dosud platná zdravotnická opatření a normy v zemi České, domov můj. Mistr da Cimrman by se zavrtěl v urně, kdyby si přečetl některé odstavce a paragrafy vyhl. 434/92 Sb. Kupř. cituji :
“- zdravotnické operační středisko organizuje a řídí k zajištění potřeb PNP v příslušné spádové oblasti dopravní zdravotnickou službu…”

Mám bezuzdný vztek, když vše srovnám s realitou a ve slabých chvílích si přeji – stejně jako Jan Milíč – všeho nechat a skončit jako “bordelpapá”. Mám stále častěji horečnaté vidiny, míhají se mi před očima zrezivělé špinavé vozy 1203, ve kterých není nic, doslova nic. Jen zaboudlé lehátko, infarktové křeslo, ze kterého čumí péra jak z onoho pověstného kanape / … něco tady neklape, péro čumí z kanape. A já taky čumím. Čumím, tak jak umím…/. Vidím neoholené řidiče s brunátnými obličeji v promaštěných zapraných vyrudlých pantalonech a vestách, bez motivu, ti lidé za to ale nemohou!! Koho organizovat a řídit ? Džungli v dopravních službách všeho druhu , které si především jezdí tak, jak ony potřebují ? Tady chybí zákon, Dougu Badmane, jako sůl !!

MUDr. Jiří Franz
OS ZS Kolín – Nymburk