• Novinky, Ze zahraničí 20.12.2005

    Násilí mezi mladými lidmi je v USA velmi závažným jevem, který se týká zejména městské populace s kořeny v etnických menšinách. Několik nevládních institucí proto vytvořilo preventivní program zaměřený na zamezení recidivy násilného chování a na psychologickou podporu obětí násilí. To až tak neobvyklé není, zajímavý je však způsob kontaktu s cílovou skupinou: celý program zaštítila Rooseveltova fakultní nemocnice v Chicagu a program probíhal přímo na oddělení urgentního příjmu (OUP). Článek s výsledky studie vychází v lednovém čísle American Journal of Emergency Medicine pod názvem „Efektivita programu prevence násilí, umístěném na urgentním příjmu“.

    Ihned po předání posádkou ZZS (nebo po přijetí na OUP jinou cestou, např. taxi, odvoz soukromým automobilem atd), byli pacienti, kteří splňovali kritéria studie (věk mezi 10-24 lety, indikace k přijetí na OUP: poranění způsobené jinou osobou) náhodně rozděleni do dvou skupin, pracovní a kontrolní. S členy první skupiny po dobu šesti měsíců pracovali psychologové a sociální pracovníci, v druhé skupině dostali pouze seznam služeb, na které se mohou obrátit. Celkem kritéria přijetí do studie splnilo 188 lidí, obě skupiny vykazovaly podobné složení co se týká věku, pohlaví a etnické příslušnosti. Průměrný věk lidí zraněných v Bostonu při fyzických střetech byl 18,6 roku (nejmladší oběti bylo 11 let), z 83% se jednalo o muže nebo chlapce, 65% bylo afroameričanů.

    Výsledky studie byly zjišťovány po 6 a 12 měsících od prvního kontaktu na OUP, přičemž sledované osoby samy hlásily kolikrát byly od té doby fyzicky napadené, případně zatčené. Takto získané údaje autoři studie dále porovnávali se státní evidencí zatčených a evidencí násilných poranění v Traumatologickém registru.

    Výsledek kupodivu neukázal významný rozdíl mezi pracovní a kontrolní skupinou v údajích ze státních registrů, a to ani v počtu recidivy poranění při fyzickém střetu, ani v počtu zatčení. Ale údaje, které autorům studie reportovali sami mladíci, ukazovaly v počtu recidivy poranění při násilném střetu jasný rozdíl ve prospěch pracovní skupiny.

    Pokud nebudeme považovat za pravděpodobnou možnost, že by mladí násilníci autorům studie schválně hlásili zlepšení, aniž by k němu skutečně došlo, je vysvětlení prosté, ale významné: většina násilných poranění mladých lidí z rizikových skupin se vůbec nedostane do oficiálních statistik. Urgentní příjem se tak zřejmě v Bostonu stal vhodným místem pro intervenci nejen medicínskou, ale i sociální: psychologové a sociální pracovníci se tam dostali do kontaktu s lidmi, kterým mohli účinně pomoci a ke kterým by se jinou (oficiální) cestou asi nedostali. Snížení počtu recidivy násilných poranění u problematických mladistvých znamená samozřejmě i významné ulehčení pro urgentní příjem.

    Posted by admin @ 21.13

  • Leave a Comment

    Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.