Co tedy nový předpis znamená?
Policisté podle zprávy nadšení nejsou:
Policisté s tímto postupem nesouhlasí a chtějí, aby jim tato povinnost byla odebrána. Podle nich je bude odvádět od práce. Jen v Praze by podle odhadů mohli denně dovézt na záchytku až padesát lidí, říká článek. Ředitel pořádkové policie Čestmír Pastyřík uvedl, že v původním návrhu zákona tato povinnost pro policii nebyla a dostala se do něj až při jeho projednávání v Poslanecké sněmovně. Na stránkách MZČR je ke stažení návrh zákona, který když v březnu do sněmovny putoval, už v něm bylo stanoveno, že dopravu opilců na záchytku zajišťuje ten, kdo k vyšetření vyzval, jmenovitě pak návrh uvádí příslušníky Policie České republiky, obecní policie, Vojenské policie, Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatele nebo ošetřujícího lékaře. Pastyřík také uvedl tvrzení, že by ¨”sanitka k opilci měla stejně přijet, protože podle zákona na záchytku patří ten, u koho klinické a laboratorní vyšetření zjistilo, že nemá zdravotní problém, ale je opilý”. Jaká je souvislost mezi sanitkou a klinickým a laboratorním vyšetřením už vysvětleno není.
Naopak spokojenost neskrýval oslovený ředitel pražské ZZSHM, MUDr. Zdeněk Schwarz: “Nový zákon nám udělal radost. Jsme tady pro nemocné lidi, kteří potřebují zachránit život, a ne abychom sbírali opilce.”
Návrh zákona v paragrafech 16 a 17 říká:
§ 16
Vyšetření přítomnosti alkoholu nebo návykové látky
(1) Osoba, která vykonává činnost, při níž by mohla ohrozit život nebo zdraví svoje nebo dalších osob nebo poškodit cizí majetek, nesmí požívat alkoholické nápoje nebo užívat návykové látky při výkonu této činnosti nebo před jejím vykonáváním, pokud by ještě v průběhu této činnosti mohla být pod jejich vlivem.
(2) Lékařskému vyšetření včetně odběru vzorků žilní krve, moči nebo slin je povinna podrobit se osoba, která se požitím alkoholického nápoje nebo návykové látky uvedla do stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe, členy své rodiny nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, dále osoba, u které je důvodné podezření, že přivodila jinému újmu na zdraví v souvislosti s požitím alkoholického nápoje nebo užitím návykové látky.
(3) Osoba uvedená v odstavcích 1 a 2 je povinna podrobit se na výzvu příslušníků Policie České republiky, obecní policie, Vojenské policie, Vězeňské služby České republiky, zaměstnavatele nebo jejího ošetřujícího lékaře lékařskému vyšetření, zda není ovlivněna alkoholem nebo návykovou látkou.
(4) Vyšetření provádí útvar Policie České republiky, Vojenské policie, zaměstnavatel nebo zdravotnické zařízení k tomu odborně způsobilé.
(5) Útvar policie nebo zaměstnavatel provádí vyšetření pomocí dechové zkoušky nebo odběru slin. Zdravotnické zařízení provádí vyšetření dechovou zkouškou a odběry vzorků žilní krve, moči nebo slin. Je-li pro vyšetření třeba odebrat krev, je osoba uvedená v odstavcích 1 a 3 povinna odběr strpět.
(6) Zdravotnická zařízení k tomu odborně způsobilá jsou povinna poskytnout zaměstnavateli a útvarům policie potřebnou pomoc provedením odběru žilní krve, moči a slin.
(7) Zdravotnické zařízení je povinno sdělit výsledky vyšetření subjektům uvedeným v odstavci 3 na základě jejich žádosti. To neplatí, je-li pacient vyšetřován na přítomnost alkoholu nebo návykové látky v organismu pouze v souvislosti s poskytovanou zdravotní péčí pro diferenciální diagnostiku.
§ 17
Ošetření v protialkoholní a protitoxikomanické záchytné stanici
(1) Protialkoholní a protitoxikomanická záchytná stanice (dále jen „záchytná stanice“) je zdravotnické zařízení, které zřizuje nebo péči jím poskytovanou smluvně zajišťuje kraj nebo obec v samostatné působnosti.
(2) Pokud je výsledkem odběrů vzorků a vyšetření lékařem zjištěno, že ošetřovaná osoba je ve stavu, v němž bezprostředně ohrožuje sebe, svou rodinu nebo jiné osoby, veřejný pořádek nebo majetek, nebo je ve stavu vzbuzujícím veřejné pohoršení, je tato osoba povinna se podrobit ošetření a pobytu v záchytné stanici po dobu nezbytně nutnou k odeznění akutní intoxikace.
(3) Dopravu osob do záchytné stanice zabezpečuje osoba, která podle § 16 odst. 3 k vyšetření vyzvala.
(4) Dopravu, vyšetření, ošetření a následný pobyt na záchytné stanici hradí v případě, že se prokáže přítomnost alkoholu nebo návykové látky, ošetřená osoba. V případě, že se přítomnost alkoholu nebo návykové látky neprokáže, náklady nese osoba, která podle § 16 odst. 3 k vyšetření vyzvala, s výjimkou případů diferenciální diagnózy hrazené z veřejného zdravotního pojištění podle zvláštního právního předpisu.9)
