Když jsem chodil na gymnázium – bože jak už je to dlouho – učila nás literaturu osvícená paní profesorka, která se nebála režimu ani svých vlastních názorů. Mimo jiné se vždycky rozčilovala, když někde v hospodě viděla “ladovský” plagiát obrázku Josefa Švejka s fajfkou v puse a pod tím nápis ” To chce klid”.Tloukla nám do hlavy, že Švejk nikdy nic takového neřekl, ani Hašek neměl nikdy v úmyslu svým dílem proklamovat tuhle dvojsečnou,občas slabomyslnou myšlenku.
Švejka chápala jako ženská, která nebyla na vojně, ale pochopila ho, pochopila jeho humornou, ale i protiválečnou a velmi lidskou myšlenku, která dokáže de facto oslovit úplně každého dodnes. O žádném klidu tam není. A měla pravdu. Nebo jiný příklad. Traduje se věta, kterou měl propagovat a vyslovit Jan Werich. Cosi ve smyslu že… ” nejhorší srážka je srážka s blbcem…” nebo tak nějak.Pokud to vůbec kdy pan Werich řekl, myslel to určitě úplně jinak, než jak je dodnes zneužíváno. Protože vážení ” co je to blbec ? Kdo je to ? Kdo má nárok takhle simplexně klasifikovat kohokoli ze svých bližních ?
A podobně je to s ” opilci “. Já nesnáším to slovo, nic neznamená a nijak se nestydím za svůj vlastní letitý bonmot, jak často se právě zdravotník může setkat s tím, že ze špinavého pozvraceného a pomočeného “opilce” nalezeného v příkopu, se do rána může stát – jinak abstinující – vážený, kultivovaný a hodnotný ředitel univerzitní knihovny. Navíc – občas pohříchu s plášťovým subdurálem. Ani v případě tzv. “známých firem”, které všichni v místech svých působení známe, to vždy nesedí.
Někteří ti lidé se svojí závislostí bojují, to jejich nitro je nám málokdy tak důvěrně známé, abychom je mohli na ulici překročit, odsoudit a ponechat svému osudu. Nebo dokonce mlátit, iatrogenizovat a nyní – podle nové normy – s radostí a gustem nechat odvážet na záchytku Policií.Mám obrovské – na jeden doktorský život až hypertrofické – zkušenosti s tím, jak ošidná je “medicína” bezdomovců, asociálů, toxikomanů a lidí pod vlivem alkoholu.Bylo to, je a vždy bude zcela nezorané, nevypočitatelné pole, kde není místo pro žádné rutinérství, diagnózy ” od dveří” či na dálku. Chápu každého, kdo s mými názory nesouhlasí nebo má naopak bohaté zkušenosti s tím, jak s podobnými lidmi nestojí za to jakkoli soucítit. A dávám jim za pravdu. Ale jen za předpokladu, že i oni dají za pravdu mně.Vždycky to bude problém, pro kolemjdoucí, pro dispečerky, pro Policii, pro záchranky, pro ambulantní i lůžkové lékaře všeho druhu ! Vždycky budou podmíněně pootevřeny vrata soudních síní, vždycky bude vše – pokud bude provedeno pod emocionálním vlivem a nedůsledně – co se týká opilých, humusem pro stěžovatelství, možné dohry a nedej bože medicínská pomýlení, chyby a tím postupy non lege artis. Není žádná šablona, není možné takové občany, ať se s nimi setká zdravotník kdekoli, nevyšetřit, nevytvořit jasnou a srozumitelnou dokumentaci, nechránit sebe, ale i ony dotyčné, nechránit svojí i jejich lidskou či odbornou pověst. Není to možné ! Jiný názor nemohu mít. Nesnáším slovo ” opilec”, protože je mnohými vnímáno a priori negativně, vede mnohé – jinak zcela kvalitní zdravotníky – k hanebným neetickým činům a pocitu nadřazenosti, štítivosti a chtění s takovými ” asociály” nějak zatočit, rychle se jich zbavit.
Takže – ano, máme zákon o možnosti ponechat policajty vozit ” ožralu” na záchytku, ale nevěřím, že to bude od té minuty nějak jiné, jednodušší. Právě pro nás, kteří pracujeme u záchranek nebo na chirurgických a interních příjmech. Závislých alkoholiků, toxikomanů, bezdomovců, příležitostných pijáků, napadených a okradených, kteří jsou slušně pod vlivem alkoholu domů – jako kdekdo z nás, pravda ? – ubývat touto vyhláškou rozhodně nebude. Nebude ubývat mizerně vyhodnocených – nebo dokonce vůbec nevyšetřených – skutečných lékařských nálezů u těchto lidí, nebude tím určitě ubývat neadekvátního léčení mnohdy závažných stavů, ukrytých stavem opilosti. Nebude ubývat – nebudeme – li respektovat alespoň trochu to co složitě píši – ani malérů s případnými zbytečnými úmrtími. A podtrženo – sečteno : nenamlouvejme si, že ode dne platnosti tohoto zákona nás BUDE POLICIE K “OPILCůM” VOLAT MÉNĚ, nebo že je budeme jen tak lehce oprávněni ” na dálku” vyzvat, aby ” podle nového zákona” odváželi z ulic ” opilce” sami !!! Znovu opakuji – ani já sám nejsem žádný světec, Mesiáš a ochránce asociálů, opilých lotrů či narkomanů. Pracuji v tomto prostředí dnes a denně, zhusta hledám motiv k tomu, abych zachoval klid choval se slušně. Ale mám také zkušenost s tím, že nakonec se ovládnu,dotáhnu to nějak do konce, za který se pak ve svém důsledku nemusím stydět. Je to neskutečně obtížné, každý ví o čem mluvím, i z těch nejzdravějších právě tyto chvíle dělají předčasně vyhořelé inertní rutinéry, mnozí chtějí právě pro častá setkání s asociálními jevy zdravotnictví opustit. Všechno vím, znám i podle sebe. Nicméně !! NEDÁ SE NIC DĚLAT. Nový zákon vítejme, ale neslibujme si od něho nic, co by naší situaci mělo nějak zásadně měnit. Dokonce se malomyslně domnívám, že případných ” průserů” ještě přibude.
Jiný názor mít nemohu. Přeji všem klidné svátky a PF 2006. Přeji nám všem, aby česká záchranná služba 21. století vzkvétala. Alespoň tak, abychom nemuseli skoro stále – mimo vlastní činnost – vymýšlet a vybírat pro své nemocné a klienty to nejmenší zlo, ze zel nabízených a vynucených. Přednemocniční obor je stále ještě na okraji pozornosti. Ne jen té finanční, ale stále ještě trvá doba, kdy od laiků po slovutné lékařské kapacity záchrance prostě nerozumí a neuvědomují si co vlastně potřebujeme, chceme a umíme.
