Lidé odjakživa padají. Upadnout může každý, příčin je nespočet. Pády a jejich následky jsou každodenním problémem všech zdravotníků i laiků, od kterých se čeká poskytování první pomoci. Kdo utrpí pád – ať již spadne ze židle, z postele, na ulici, z lešení – je vedle poranění pohybového aparátu vždy ohrožen úrazem hlavy, hrudníku či břicha. Pak již záleží na celkovém stavu postiženého a závažnosti pádu, kdy některá poranění mohou ohrožovat i život.
Rizikovou skupinou vždy byli a budou staří a dezorientovaní lidé. Starý člověk mívá na základě chronických kloubních a páteřních změn nevýhodné držení těla, kolísavý způsob chůze. K mnoha pádům dochází v noci, při chůzi bytem bez rozsvíceného světla, urputnými pokusy opouštět lůžko bez možnosti cizí pomoci. Rizikovými faktory, kdy člověku hrozí nebezpečí že upadne jsou různé typy mozkových příhod, – mrtvic – a následků těchto chorob při rozličných typech oslabení a ochrnutí lokomočního aparátu. K pádu vedou projevy srdečních chorob, vzniklá slabost či nepředvídatelné přechodné poruchy srdečního rytmu. Není žádnou vzácností pád při náhle vzniklém záchvatu dušnosti.Pád je častou součástí epileptických záchvatů. Zatočit hlava s následným upadnutím může vzniknout předávkováním či nesprávnou aplikací léků. Některé medikamenty je dokonce riskantní užívat v jinak než doma v posteli, v klidu, – a ne chodit naplno do práce v představě, že se to tam bez nás neobejde, nebo že budeme muset chodit žebrotou. Zákeřné stavy s poruchami rovnováhy přinášejí onemocnění žláz s vnitřní sekrecí – především štítné žlázy nebo diabetes mellitus. Vliv drog či alkoholu jsou standardním důvodem mimořádně nebezpečných pádů. Tradované tzv. “štěstí opilých” nemohu ze své sesterské praxe potvrdit ani náhodou. Kymácející se osamělý opilý nebo zfetovaný chodec je bez cizí pomoci vlastně trvale ohrožen na životě! Za hrozně smutné považuji pády zrakově nebo sluchově postižených. U těchto postižených je případná lhostejnost či nevšímavost spoluobčanů trestuhodná a zasluhuje opovržení.
Stane se, že jsme bezprostředně v blízkosti člověka, který začíná padat, zatímco mu pomáháme při chůzi. Pád je vždy nutné se pokusit zmírnit a zajistit měkký dopad. Nepokoušejme se padajícího zvedat a stavět na nohy. Četla jsem, že to dělávali koňští handlíři, protože jedině kůň, který stojí byl na prodej ! Doporučuje se nechat postiženého zvolna sesout, přidržet mu trup a především hlavu. Posoudíme stav dýchání a oběhu, držíme s nemocným verbální kontakt. Snažíme se alespoň orientačně zjistit, s čím postižený léčí, není – li dlouhodobě vážně nemocen. Během transportu do nemocnice není možné postiženého ponechat bez dozoru či monitoringu vitálních funkcí.
