Bože milý !
Jsi – li ?!
Chraň duši mou !
Mám – li jakou !?…
K.H. Borovský
Už nyní to zcela přesně vím, že se na to dívat nebudu. Já totiž věřím webovým stránkám a upoutávkám TV Nova. Věřím, že tam všechny ty slibované hrůzy skutečně do puntíku budou. A proto se taky současně bojím, že bych mohl – nedej bože ! – uvěřit tomu, co tento pořad bude nabízet, mohl bych v nestřeženém okamžiku začít kolísat a začít si myslet , že to skutečně na světě takhle chodí.
Nebudu se na to dívat proto, že si chci zachovat svůj názor a náhled na práci, kterou dělám. Ten pořad mi tuto možnost nepochybně neodepírá, ale mohl by tu mojí vlastní, soukromou úctu k těm stovkám anonymních záchranářů, hasičů, policajtů, úplně zbytečně znečistit, pokroutit a dát jí pachuť něčeho cizího. Něčeho , o čem jsem třeba dosud ani neměl ponětí, ale já už nechci měnit názor. Nechci se už nechat věčně ohlupovat a poučovat od lidí, kteří o té naší práci nemají ani ponětí, nikdy mít nebudou a přesto se stále snaží nás někde nesprávně prezentovat, medializovat a dodávat tím proslulosti především sami sobě.
Nebudu se na to dívat proto, že je to pořad s nefér zázemím, iluzorní projekt sloužící již svým názvem něčemu, co přeci dosud nefunguje, co ještě není toho času ani na počátku cesty !! Je to pořad na objednávku, je to pořad, který slibuje – ještě ke všemu !! – reality show uplácanou z lidského neštěstí a utrpení.A to vše pod nesprávným názvem „stodvanáctka v ohrožení života „. Kdo je v ohrožení ? Pohříchu možná opravdu jenom ta česká 112 !
Já si pamatuji matně pana Mirka Vaňuru z ‚Áčka, jeho paní dramaturgyni tohoto připravovaného skvostu neznám – ale to neznamená vůbec nic. Nejsem znalec. Pan Kudrnáček je známý zkušený režisér, který umí režírovat cokoli oč je požádán a pan Vobrátílek – neb zřejmě on to byl, kdo vybíral účinkující – je ten, který pak musel po 4 dílech skončit s projektem „ Miliónový pár „ , plném „megacelebrit“ a emeritních „pornohéreček“. Skoro víc mi tehdy vadilo, že si autoři a tvůrci nechali ten pořad zakázat než ty bývalé pornoherečky – protože těch je mezi českými „ celebritami“ jak naseto a jejich přítomnost bylo možná to jediné, co mohlo tehdy onomu „úžasnému“ pořadu dodávat nějakou věrohodnost. Ale jsou to bezesporu lidé kvalitní, zkušení, pracovali na tom pořadu možná dlouhý čas, třeba to i mysleli dobře. Já to z výše i níže uvedených důvodů vidět nechci. Proto reaguji předem a pak již budu s pokorou jen mlčet.Jako ten, kdo to neviděl a koho to nezajímá..
Já nevidím jediný rozumný důvod, proč by měli být televizní diváci překvapováni šokujícími záběry o činnosti záchranářů . Nestojím o to se dívat na záchranné akce jako z akčních filmů plné napětí a vzrušení. Nejsem už mladý a tak asi proto mně neláká – jak stojí na webových upoutávkách – akce, vzrušení a napětí ……
Nesnáším tohle vše již od ranného mládí, kdy jsem viděl jako pubescent jednu z adaptací filmu ze života jezdců formule 1. Vlastní závodníky hráli herci. V tom filmu je scéna, kdy se piloti – herci sejdou kdesi v baru a někde blízko nich je skupinka dalších jezdců – jako kompars – které hrají tehdejší skuteční Páni závodníci – Graham Hill, Jackie Stewart, Emerson Fittipaldi. Byl to kvalitní a dobře myšlený film, nicméně ti skuteční jezdci v té scéně vypadali jako nefotogeničtí hlupáci, šaškové a opruzující začátečníci. Zatímco herci, kteří nikdy v monopostu neseděli byli zcela nenapodobitelní, sliční a čišela z nich chlapáckost a motivy „ Smrt a risk je mým povoláním „. Výsledek ? Scestné romantické iluze o lidech ze světa F 1.Úžasná zkušenost, nikdy na to nezapomenu. Od těch dob i já vnímám, jak svět chce být klamán. A i z tohoto důvodu se na onen pořad prostě nebudu dívat.Některé věci, příběhy, knihy, povídky či děje jsou „nenatočitelné“ – nepublikovatelné a jen ti úplní začátečníci a nýmandi z našich řad a nebo lidé chorobně exhibiční si mohou přát býti zobrazováni jako akční hrdinové a nebo se dokonce k takovému nesmyslu propůjčit jako kompars. Praví hrdinové mlčí, přihlížejí, myslí si své a jsou akční či profesionální při skutečných a reálných výjezdech bez vrčení kamer a fotoblesků. Posté opakuji, že záchranná služba je o lidské bolesti, utrpení a to, čím se musí prodrat ženy a muži zde pracující je nepublikovatelné, resp. nemůže pochopit ani ten, kdo to sice předstírá, ale ve skutečnosti neví nic. Já nikdy neporozumím abstraktní malbě či kubizmu a také se ale neseberu a nezačnu jakási abstraktní díla plodit a dokonce pořádat vernisáž takových plytkých mazanic. A předstírat, že tomu rozumím.
Nebudu se na tento pořad dívat také proto, že si klade za cíl fixovat 112 do povědomí toho, „kdo „ ostatní čísla zapomene ! Co jsem naživu ještě jsem neslyšel takový nesmysl, takovou nehoráznost – a to právě v časech, kdy by bylo spíš třeba vůbec nikomu toto číslo “nikam nefixovat”, někde se schovat, tiše a kvalitně pracovat na všem, co tomu chybí a co zjevně a denně selhává. Pak teprve můžeme něco někomu – včetně 112 – „ fixovat“. A můžeme si na to pozvat třeba Mr. Beana, to už mi bude jedno, ale bude se prezentovat něco, co je, co funguje a co je k něčemu dobré !!!
Vím, že nejsem na světě sám, pořad nebude jen o záchrance, bude i o dalších – všemu rozumím a respektuji.
Jen jsem se chtěl podělit o důvody, proč se na to nebudu dívat já. Podobně jako na telenovely, Pojišťovnu štěstí, Ordinaci v Růžové zahradě, Ulici a jiné škváry, přeplněné „celebritami“ a jejich chabými hereckými výkony, neschopností řádně artikulovat. Takže další telenovela či reality show – tentokrát o něčem, co je mi svaté – tedy o integrovaném záchranném systému ? I tato produkce si nepochybně najde cestu beze mne a dalších, kteří třeba již nyní dospěli k podobným názorům. Třeba si najde cestu k těm z nás, kteří budou schopni takový pořad chápat jinak než já, kteří najdou motiv k tomu, aby tato forma a tento způsob byl k něčemu dobrý, něčemu posloužil. Především bych to přál občanům, široké veřejnosti, neboť i oni to jsou, kdo by měli chápat a vnímat vše v té pravé, nefalšované podobě, bez – tak vehementně slibovaných – akčních scén a líčení čehosi, co zatím ani tak přesně není.
