Anthrax, / sněť slezinná, uhlák / je nebezpečné onemocnění vyvolané baktérií Bacillus anthracis. Jedná o onemocnění hospodářských zvířat, zejména hovězího dobytka. Anthrax je nicméně oblíbenou náplní biologických zbraní, protože může způsobit smrtelné onemocnění i u člověka.
Anthraxem se začal v 70. letech 19. století zabývat Robert Koch, kterému se podařilo vypěstovat původce uhláku z nitrooční tekutiny nemocných volů a poté detailně popsal životní cyklus bakterie. Zjistil, že mikroby i v nepříznivých podmínkách vytváří spóry, které jsou velmi odolné a mohou přečkat dlouhou dobu v nepříznivých podmínkách.
Slavný Louis Pasteur zjistil, že nákaza oslabeným bacilem sněti slezinné chrání kuřata před další nákazou a po dvou letech výzkumu se mu podařilo prokázat účinnost očkování. Anthrax se tak stal první chorobou v dějinách, proti které bylo možné člověka i hovězí dobytek očkovat.
Anthrax je mimořádně nakažlivý, přenáší se potravou , kůží přes oděrky nebo kapénkovou nákazou dýchacím traktem. Ideální prevencí je představuje očkování, opatření zamezit šíření této nemoci mezi hovězím dobytkem. Ne bez zajímavosti je tzv. nemoc třídičů vlny, kdy je možné se nadýchat spor antraxu při práci s ovčí srstí.
Choroba se podle způsobu vstupu jejího původce do organismu dělí na 3 formy :
- plicní anthrax - se vyznačuje vysokou úmrtností, bez lékařského ošetření a hospitalizace končí vždy smrtí. Příznaky se podobají nejprve chřipce, později zápalu plic. K úspěšnému léčení jsou nezbytné vysoké dávky silných antibiotik.
– střevní anthrax – vzniká průnikem bakterií do zažívacího traktu.Vzniká prudká infekce žaludku a střev, bez lékařské pomoci vede v 25-60% případech ke smrti. Projevuje se průjmy, krví ve stolici a zvratcích. I zde jsou nezbytná antibiotika a včasné rozpoznání.
– kožní antrax - / dal nemoci jméno uhlák /. Vstupní bránou infekce je kůže. Prvním příznakem bývá puchýřek tmavší až černé barvy v místě infekce . Inkubační doba je 1-2 týdny. Svědící puchýře časem splývají ve velké, nebolestivé a rozpadající se vředy. Bez lékařského zásahu skončí kožní forma uhláku smrtí ve 20 % . I tady jsou nebezpečné především zbytečné prodlevy a otálení s návštěvou lékaře.
Anthrax dříve představoval nemalý hospodářský a zdravotnický problém. Přinášel obrovské ztráty zemědělcům na dobytku a půdě / tzv. prokleté louky na desetiletí zamořené anthraxem/ a tisíce úmrtí pro zaměstnance dobytkářských farem a jatek. Systematickým bojem proti této nemoci se ji podařilo potlačit natolik, že se dnes vyskytuje jen jako onemocnění divoce žijící zvěře. Bohužel se ale anthrax stal vděčnou surovinou pro výrobu biologických zbraní.
Anthrax je vhodný pro použití v biologických zbraních pro jednoduchou možnost bakterie vykultivovat a především pro mimořádně zákeřnou odolnost jeho spor – mikroskopických – jakýchsi „pingpongových míčků“, ve kterých je Bacillus anthracis velmi dlouho spolehlivě jako doma.
. Biologickou zbraň na bázi anthraxu použila japonská armáda v Číně.
Považuje se za prokázané, že biologické zbraně na bázi anthraxu hromadně vyráběl tehdejší SSSR. V továrně na výrobu tohoto typu zbraní ve Sverdlovsku / dnes Jekatěrinburk / došlo roku 1979 k úniku vyráběných spor, jejímž následkem byla epidemie anthraxu mezi obyvateli města. Počet mrtvých se odhaduje mezi 60-600 lidmi / sovětské politické vedení tehdy celou záležitost ututlalo a zamaskovalo jako nákazu z jídla, materiály k tomuto případu buď nikdy neexistovaly, nebo se ztratily /. Ve skutečnosti se jednalo o únik spor z výrobny biologických zbraní. O výrobu zbraní na bázi anthraxu se pokoušel také Irák, jak daleko ve svých snahách postoupil není zcela známo. Krátce po útoku na „Dvojčata“ 11. září 2001 byl v USA použit uhlák při rozesílání tzv. anthraxových dopisů.
Anthrax jako biologická zbraň je obvykle používán ve formě spor vhodných pro přenos vzdušnou cestou. Do biologických zbraní se používají buďto běžné kmeny, nebo kmeny speciálně „zdivočelé“ a geneticky upravené. Po napadení těmito zbraněmi lze očekávat neúčinnost očkování a antibiotik a podstatně vážnější průběh onemocnění.
