Občas si tady něco čteme, někdo cosi nadhodí, pak se smysl jeho tak či onak zplozené myšlenky úplně vytratí a začne boj. Dokonce si i samotný původní vyvolavatel libuje, jaká slovní řež se na základě jeho příspěvku rozvinula. Nemyslím si, že to tak úplně vadí, i když to zhusta vůbec k ničemu a nikam nevede. Možná jsme agresivní ?
Lidé, kterým jsme zhruba podobní dodnes, jsou na zeměkouli prý asi 40 000 let. Všichni se vyvíjíme stále překotněji, ale jako lidstvo jsme zřejmě stále ještě mladí, nevyvinutí. Nejpomaleji – ve střední Evropě asi obzvlášť – se vyvíjí morálka a antiagresivní etika. Někdy to působí dojmem, že dnešní moderní člověk nalézá v agresi doslova zálibu. Ve škole nás na psychiatrii učili, že základními obrannými reakcemi je útok a útěk.
Tomu rozumíme, neboť silnější z nás zvolí napřed útok a když to nevyjde, utečou. A ti slabší to dělají obráceně. No, a když nám začne jakkoli selhávat cesta k ukojení vlastních potřeb, reagujeme agresivně – začneme de facto poškozovat nebo ponižovat nějaké již dané hodnoty. Nadáváme, někdy i sprostě, malujeme karikatury, z všelikých hodnot si děláme blázny, pitvoříme se, exhibujeme, sarkasticky kdeco zesměšňujeme a bez jakéhokoli momentálního taktu porušujeme rozličné společenské konvence. V nitru i oné – jinak stabilní – „holubičí“ povahy se narodí nejprve agresivní myšlenky, které se pak zhusta verbálně či písemně – nejlépe bez podpisu – vyvrhnou a vyhřeznou navenek.
Někteří to myslíme dobře, racionalizujeme si svojí agresi před sebou i před světem jako „hulákání“ pro dobro věci, ale ve skutečnosti jsme jako protektivní matky či tchýně, vnucujeme druhým nesvobodné omezující motivy – jako bychom tím chtěli lichotit. „ Vždyť já vás mám rád, proč si myslíte, že na vás takhle řvu“ – viz Jára Cimrman.
Aby mi bylo dobře rozuměno : děláme to všichni, všichni ! Někdo zásadně a stále, jiný třeba navenek jen jednou za život, ale i tak to v sobě nějak obtížně dusí a ventiluje jinak. Ne vždy v chlastu – to je hloupost, ale třeba v žrádle, či při štípání dříví.
Jsem si jist – a není to z mé hlavy – že dokonalým současným „biokatalyzátorem“ všelikých projevů agrese – / především té verbální nebo anonymně publikované / – je chování našich současných politiků, televize, rozličná mizerná pestrobarevná média, některé druhy zcela nesnesitelné moderní „klipové“ hudby – a to vše podtrženo se volnomyšlenkářsky koupe ve vlnách ještě kojeneckého českého pocitu svobody a nesprávného výkladu demokracie.
Nic se s tím nedá dělat, ale i na tyto stránky tyto skutečnosti patří !! Platí pro nás pro všechny. Nemá cenu se nad tím jakkoli trápit, možná jen občas trochu zamyslet a vlastně se tím jen uklidnit. A taky se ani moc nestydět za vlastní projevy, které nejsou vždy tak úplně poklidné a fér. Pokud ovšem nikoho nezabíjíme, nemlátíme, neokrádáme – protože to už je asi zase něco docela jiného. A to sem opravdu nepatří ani náhodou. Výzkumníci tvrdí, že agresivita verbálního a písemného typu pozvolna stoupá po celém světě a že budeme všichni jednou v budoucnosti ztrestáni těmi, kteří nás prý nenásilně přivedou k jakési „dietě“ ve všech komunikačních úrovních. Tak uvidíme. Jak to ale vypadá, uvidí to spíš až naši pravnuci. Přejme jim to.
