Plné znění článku:
Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek (ODS) chce změnit financování záchranných služeb. Kromě zdravotních pojišťoven by jim nově platil také stát. Novinkou je také to, že u stanovišť záchranářů budou fungovat pohotovostní ambulance, které by plnily úlohu lékařské služby první pomoci. Julínek dnes novinářům řekl, že připraví nový zákon o zdravotnické záchranné službě. Pro občany chce zajistit stejnou službu po celém území.
Nyní mají záchranné služby zhruba třetinu příjmů od pojišťoven za zdravotní výkony; zbytek kryjí zřizovatelé, což jsou většinou kraje. Ty ale přispívají rozdílně, a tak se situace záchranek v krajích liší. Julínek chce zakotvit v zákoně, že záchranná služba dojede do 15 minut a že na ni přispěje stát.
Ministrův záměr přivítal ředitel Záchranné služby hlavního města Prahy Zdeněk Schwarz. ČTK řekl, že zná návrh normy, která jeho oboru chyběla deset let. Oceňuje, že by náklady na takzvanou krizovou připravenost měl místo krajů nést stát. “Musíme držet pohotovost, mít rezervy a hlavně platit lidi,” řekl a dodal, že s financováním se potýkají všechny záchranné služby v Česku.
Náměstkyně ministra Markéta Hellerová vysvětlila, že některá stanoviště jsou v řadě míst jen proto, aby byl zajištěn patnáctiminutový dojezd, mají ale v průměru jeden až dva výjezdy na den. Náklady na provoz jsou tak neúměrné tomu, jaké zdroje mají od pojišťoven. “Tím, že půjdou peníze ze státního rozpočtu, bude možno zřídit další nová stanoviště a pokrýt dosavadní bílá místa,” řekla náměstkyně.
Radní Jihomoravského kraje odpovědný za zdravotnictví František Adamec vidí v Julínkově návrhu klady i zápory. Vítá snahu ministerstva řešit problém “bílých míst na mapě”. Takové oblasti jsou podle něj často na hranicích krajů a domluva na společných výjezdových stanovištích krajů je složitá, pokud se ji vůbec podaří uzavřít. “Kdyby tam intervenoval stát, je to dobré řešení,” řekl ČTK.
“Z našeho pohledu každá koruna, která by pomohla záchrance, je vítána,” řekl ČTK mluvčí Středočeského krajského úřadu Martin Kupka. Záchranná služba se podle něho snaží v celém kraji dojezdové časy dodržovat. Po tři roky se kvůli tomu otvíralo každoročně jedno nové stanoviště. Podíl případů, kdy je dojezdový čas mírně překročen, je podle Kupky v procentech. Problém nemusí být jen v penězích, ale v personálním zabezpečení záchranné služby, dodal mluvčí.
Podle Julínka by u stanovišť záchranářů fungovaly pohotovostní ambulance, které by plnily úlohu lékařské služby první pomoci. Lékař v době, kdy není na výjezdu, bude moci ošetřit v ambulanci pacienty. Za toto ošetření by platili lidé 50 korun. V případě, že by ale byli odesláni do nemocnice, tento poplatek by jim byl odpuštěn.
Adamec nesouhlasí s návrhem, aby lékaři záchranné služby na méně vytížených stanovištích ošetřovali pacienty ambulantně. Pak by se podle něj mohlo stát, že lékař by musel narychlo odjet od pacienta, jemuž se začal věnovat. Kromě toho u záchranné služby pracují anesteziologové, chirurgové či internisté, zatímco pohotovost zajišťují praktici. A například anesteziologové nebudou podle Adamce chtít vykonávat jinou práci, než pro kterou jsou kvalifikováni.
Radní také zpochybnil, že ambulance fungující při záchranné službě bude pro lidi díky blízkosti od jejich bydliště výhodou. Záchranáři nemají k dispozici laboratoře či přístroje pro zobrazování vnitřních poranění a mnoha lidem proto stejně nezbude, než cestovat na příjmové ambulance nemocnic.
