• Miloš Kukačka
    (pozn. článek je bez diakritiky, protože ho autor napsal v zahraničí)

    PHTLS – Pre-hospital Trauma Life Support (lecba trumat v prednemocnicni peci)

    Ucebnice PHTLS, seste vydani

    Pred par mesici jsem se zustastnil s kolegou Honzou Bradnou PHTLS kurzu. Rad bych vyuzil techto stranek a napsal par zakladnich informaci o samotnem prubehu kurzu. Mozna je nekdo z Vas shleda zajimavymi a rozhodne se take si ho udelat. Ja ho mohu jen doporucit.

    PHTLS vznikl ve Spojenych Statech Americkych ve snaze ujednotit postupy lecby pacientu s traumatem v prednemocnicni peci. Az do 70. let minuleho stoleti neexistoval v USA zadny jednotny standard pro peci o takoveto pacienty a tak v roce 1978 Lincoln Medical Education Foundation (LMEF) Physicians Committee on Trauma vyvinula a odstartovala prvni kurz, ktery nazvala Advanced Trauma Life Support (ATLS). Tento program byl zameren na vzdelavani lekaru a v roce 1979 se jeho obsah stal standardem pro peci o trumatologicke pacienty. Snahy o vytvoreni PHTLS programu, jenz by se zabyval podobnymi principy jako ATLS, ale zamerenymi na peci o pacienta v terenu, zapocaly v roce 1981. V roce 1983 se poprve otevrely kurzy ve statech Luisiana, Iowa a Connecticut. Od te doby se tento kurz rozsiril do 33 zemi sveta, ve kterych se stal tzv. “zlatym standardem” pece o pacienty s traumatem v prednemocnicni peci. Ceska Republika mezi nimi zatim neni.

    Zakladni myslenkou, ktera se od roku 1981 nezmenila je, ze finalni pece o kriticky raneneho pacienta nemuze byt poskytnuta v prednemocnicni peci. Zdravotnicka pece vsak musi byt v teto fazi zahajena a to co nejrychleji a nejefektivneji v zajmu zachovani zivota respektive co nejlepsi kvality zdravi pacienta. I kdyz je tato faze pouze prvni clanek retezu, jehoz dalsimi dilky jsou Emergency, operacni saly, oddeleni a nasledna rehabilitace, lze rici, ze je fazi kritickou a pro dalsi osud pacienta zasadni.

    Vseobecne lze rici, ze ucelem kurzu je naucit ucastniky spravne rozpoznat zivot ohrozujicich stavy, vhodne a promptne na ne reagovat a transportovat pacienta bez zbytecneho prodleni do nejblizsiho vhodneho zdravotnickeho zarizeni. Jedna-li se o pacienta s zivot ohrozujicimi poranenimi, cilem je, aby posadka nesetrvala na miste zasahu dele nez 10 minut. Duvodem je fakt vyplyvajici z mnoha studii a sice, ze nejcastejsi pricina smrti u zavazne poraneneho pacienta je zpusobena hypovolemii, respektive krvacenim. U takto poranenych pacientu casto alespon castecne i krvacenim vnitrnim, cili v PNP nezastavitelnym. Z toho vyplyva skuktecnost, ze u techto pacientu muhou byt zivot zachranujici ukony (napr. zastava zmineneho vnitrniho krvaceni) zajisteny pouze chirurgicky. Veskere ukony v PNP tak v maji v podstate “jen” ziskat cas, aby se pacient (pokud mozno v co nejlepsim stavu) dostal co nejrychleji na operacni sal.

    Vsem ucastnikum kurzu je asi mesic pred jeho zahajenim zaslana obsahla ucebnice, ktera je zhruba kazde 3 az 4 roky revidovana dle vysledku poslednich studii a nejnovejsich poznatku z praxe (viz soucasne zmeny v infuzni terapii nebo staveni krvaceni s vyuzitim skrtidel). Do posledni 7. edice byly navic zarazeny kapitoly o hromadnych nestestich a zbranich hromadneho niceni s ohledem na vzrustajici hrozbu teroristickych utoku.

    Samotny kurz je dvoudenni a mohou se ho ucastnit lekari, zachranari, sestry pracujici na emergency a take hasici. Predpokladem pro uspesne ukonceni kurzu je zvladnuti teorie ze zaslane ucebnice a slozeni prakticke zkousky. Kurz je velmi intenzivni a jeho teoretickou cast tvori asi 45 minutove prednasky zamerene na poraneni jednotlivych systemu (urazy hlavy, patere, hrudniku, bricha atd.), poraneni u specifickych skupin obyvatelstva (deti, seniori, tehotne) a specificke druhy poraneni (popaleniny, uraz el. proudem atd.). Prednasky jsou vedeny s predpokladem znalosti veci z predesleho studia zaslane literatury, jsou spise shrnujici a upozornuji na to podstatne z kazde kapitoly.

    Jeste vetsi pozornost je vsak zamerena na praktickou cast kurzu. Ta se sklada z mulazi ruznych poraneni u pacientu rozlicnych vekovych skupin a dale pak stanovist s ukazkami a nacvikem jednotlivych cinnosti. Bylo zde napr. vyprostovani zranenych z vozidla, sundavani prilby, nacvik ruznych typu intubaci ci krikothyreotomie a minitracheotomie (pro posledni dva jmenovane zpusoby zajisteni dychacich cest velmi dobre poslouzily ovci hrtany). Instruktori si vsimaji aktivity jednotlivych ucastniku kurzu hned od jeho samotneho zacatku a to pri kazde jejich cinnosti a neustale je hodnoti.

    Na zacatku kurzu jsou jeho ucastnici rozdeleni do tymu. Kazdy tym ma ctyri cleny a jeho slozeni se behem kurzu nemeni. Veskera prakticka priprava se pak provadi v techto tymech. V prubehu kurzu se tak muze tym do jiste miry sehrat. Dba se na spolupraci a komunikaci. Zaverecna zkouska se sklada z teoretickeho testu citajiciho 50 MCQ otazek. Cas na test je 1 hodina a ucastnici ho museji zvladnout alespon na 75%. Prakticka cast se sklada ze 4 mulazi, kdy kazdou mulaz vede vzdy jiny clen tymu. Narozdil od nacvikovych mulazi, pri kterych se pouzivaji figuriny, se pri zaverecne zkousce tym setkava s “zivym pacientem”, ktery se snazi verne nasimulovat sve poraneni. Cilem je priblizit podminky zkousky co nejvice skutecne praxi. Hodnoti se spravny postup vysetrovani stavu pacienta, vcasnost a spravnost ucinenych rozhodnuti, komunikace v tymu, ale take schopnost tymu velet a ridit ho a samozrejme i celkovy cas.

    Na samotnem konci kurzu je kazdemu z ucastniku jednotlive sdeleno zda kurz uspesne udelal, jak si v jeho prubeu pocinal, co byly jeho silne stranky a na cem by jeste naopak mohl zapracovat. Stejne hodnoceni je poskytnuto i v zaveru prvniho dne. Po uspesnem zvladnuti kurzu je ucastnikum postou zaslan certifikat, ktery je platny 4 roky. Je vystavovan v USA a ucastnik ho obdrzi zhruba do ctyr az sesti tydnu po ukonceni kurzu.

    Ja osobne jsem PHTLS shledal jako velmi dobry kurz a to zejmena diky jeho prakticnosti a tim i pouzitelnosti. O tu v nem slo predevsim.

    Vice o PHTLS najdete zde.

    O autorovi: Miloš Kukačka je diplomovaný záchranář a sestra. Pracuje ve Velké Británii v Southamptonu v nemocnici na ARU. Jeho předchozí zaměstnání zahrnují NHS Walk-in Center v Newcastelu, 2 roky na ARU v Karlových Varech, záchranku v Sokolově a rok a půl v USA.

    Posted by admin @ 9.53

  • Leave a Comment

    Please note: Comment moderation is enabled and may delay your comment. There is no need to resubmit your comment.