Paramedik.cz

MUDr. Jiří Franz

Již delší dobu pozorně sleduji – a s nelibostí vnímám – že s kompetencemi posádek RZP to začíná v důsledcích vypadat jako s bájnými pruty knížete Svatopluka. Tehdy – již stařičký a pozitivně roztomilý senilní vládce to myslel původně dobře. Měl tři syny, bál se, že se po jeho smrti začnou hádat a tak je nechal zlomit svazek jakýchsi klacků. Nikdo z jeho metrosexuálech potomků to nedokázal. Když ale svazek rozmotal a nechal pruty své zlaté hochy zpřelámat po jednom, byla to hračka. Naivně si myslel, že jim tím pregnantně a na věčné časy ukázal, v čem je síla komunikace a rezortní soudržnosti. Spokojeně skonal, ale ještě ani nestačil vychladnout a již se jeho synové zhádali jak psi – skoro úplně o všechno. A dál si ty svoje „klacky“ každý za sebe lámal po jednom, jak se mu právě zachtělo a hodilo.
Dobře vypulírované a na věčnou paměť zaštítěné – hlavně použitelné – kompetence RZP ? To je sakra festovní pevný svazek všelikých prutů.
Read more…

MUDr. Jiří Franz

Před nedávnem jsem si četl při návštěvě jedné malé nemocnice ve stařičké zdravotnické dokumentaci psané výhradně rukou. Chorobopisy a dekurzy byly z časů, kdy ještě nebylo zvykem ani možností cokoli psát na psacím stroji či PC. Nejednalo se jen o zprávy či “statusy” tehdejších lékařů, ale též o písemné, vpravdě ošetřovatelské, epikrízy sester či ošetřovatelek. Bylo se na co dívat, bylo si stejnou měrou co číst, bylo se z čeho především poučit a odborně povznést. Bylo to čitelné, úhledné, mělo to myšlenku, logiku a skoro vždy jasný a každému pochopitelný výstup. Mohl si to přečíst každý, včetně samotného pacienta, novináře nebo prokurátora, vzdor tomu, že to možná ještě tehdy nebylo tak zvyklé a legitimní.
Součástí zdravotnické dokumentace posádek záchranných služeb je “parere”. Je to doklad, který se stále častěji dostává – a nadále bude v daleko vyšší míře dostávat – do rukou paramediků. Od některých je skutečně opojným zážitkem převzít nemocného či poraněného a pak si přečíst jejich zprávu. Těm se klaním a je jich hodně. I když – možná ne tak zcela spravedlivě – dnes nemám v úmyslu právě o nich psát.
Read more…

MUDr. Jiří Franz

Existují nemocní, u kterých se přes opakovaná klinická, laboratorní i zobrazovací vyšetření nepodaří nikdy zjistit organickou příčinu jejich stesků, ale i zhusta velmi dramaticky probíhajících a prezentovaných obtíží. Dříve byly tyto nevysvětlitelné somatické symptomy nazývány funkčními chorobami. V duchu dnešního poznání se předpokládá příčinná souvislost s psychosociálními faktory a nemocní s touto tzv. somatizací končí v dlouhodobém léčení u psychiatrů, kteří se k těmto „nevysvětlitelným“ chorobám hlásí. Uvedené hypochondrické poruchy a somatoformní vegetativní dysfunkce se stále častěji stávají – vzhledem k nárůstu zneužívání tísňové linky 155, spojené s liberalizací dostupnosti zdravotní péče na úrovni posádek RLP a RZP – součástí přednemocniční neodkladné péče.
Read more…

MUDr. Jiří Franz

Omrzliny jsou akutní místní poškození tkání teplotou pod bodem mrazu. V promrzlých tkáních vznikají vodní krystalky, které vedou k překvapivě razantní buněčné destrukci, zúžení periferních cév, tkáňové hypoxii a jakémusi “perifernímu metabolickému rozvratu a koagulačním poruchám. Obvyklá místa jsou boltce, nos a tváře. Mimořádně nepříznivý obraz s vynuceným dlouhodobým léčením, komplikacemi a případnými vynucenými akrálními amputacemi, vidíme na místech, která mají sníženou schopnost udržet si stálou teplotu – a to jsou ruce a nohy. Náchylní ke snazšímu omrzání jsou bezdomovci se zvyklou škálou přidružených chorob, dále každý diabetik, kuřáci a lidé s cévními chronickými poruchami.
Omrzliny vypadají z počátku všechny stejně a my v terénu můžeme jen těžko posoudit jejich další vývoj. Charakteristická je bledá kůže s jemným fialovým zabarvením, necitlivá a nebolestivá, s omezením hybnosti prstů a obtížemi při chůzi. V průběhu hodin a dnů dochází – teprve po zahřátí !!! – k rozvoji poškození vyplývající ze stupně omrznutí.
Read more…

Zpravodajský server Aktuálně.cz oslovil deset ředitelů územek s dotazem, jak se jejich organizace vyrovná s novým zakoníkem práce, který zrušil pojem “pohotovost na pracovišti”. Zatímco například ve Zlínském kraji problémy nenastaly, Středočeský kraj přiznává že bude zákon obcházet, protože jeho dodržení by znamenalo přijmout sto nových lékařů, kteří prostě nejsou (vyjádření MUDr. Zelenáka zde). Zajímavé je, že tato změna nenastala “z čistého nebe”, ale minimálně tři roky už se o ní vědělo, protože bylo jasné že systém pohotovostí není slučitelný s evropským právem; přesto jen velmi málo záchranek (ale i nemocnic), které dosud provozovaly 24hodinové pohotovostní služby, bylo schopných se dopředu připravit. Otázka je, zda tento problém není jen jeden kamínek mozaiky, která čím dál zřetelněji ukazuje jednu věc – že prostě lékaři u záchranek v počtu stovek a tisíců nejsou, nikdy nebyli a nebudou – a problém zajištění dostupné péče už ani tolik nespočívá ve schopnosti najít dostatek dobrých lékařů, ale ve schopnosti ušít svému regionu “na míru” životaschopnou systémovou kombinaci posádek RLP a RZP, která zabezpečí dostupnost služby bez nutnosti porušovat zákony. Článek najdete zde.

Mgr. Kristýna Fejfarová, ZZS LK

Letošní již 6. ročník soutěže zdravotnických záchranářů v poskytování neodkladné péče, kterou organizuje Zdravotnická záchranná služba Libereckého kraje bude zahájen 4.1. 2007 v Bedřichově. Závod je součástí odborné konference Rescue Ski, které se zúčastní záchranáři z Čech a Slovenska. Přednášky budou věnovány operačnímu řízení práce výjezdových skupin, ale i např. problematice příčin zástavy krevního oběhu. Jablonečtí záchranáři, kteří jsou hlavními organizátory akce, přednesou své zkušenosti ze soutěže Záchrana 2006, která proběhla v Nitře a kde se umístili mezi zahraničními posádkami na krásném prvním místě. Vlastní závod bude odstartován v pátek v 9,00 hodin a nelehké soutěžní úkoly zůstanou prozatím utajeny. Prozradit snad jen můžeme, že pramení z praxe záchranářů a z jejich zkušeností. Přestože se Rescue Ski, jak napovídá sám název, jezdí na lyžích, nedostatek sněhu toto klání rozhodně neohrozí, naopak může přidat soutěži na náročnosti.

MUDr. Jiří Franz

S diabetiky se v PNP budeme setkávat stále. Jedná se o nevyléčitelnou chorobu, kterou je možné reálně za účelem minimalizace četných komplikací – pouze uzdravit – držet v jakési remisi. Dodržovat určitá dietní a léčebná pravidla hry a to až do smrti. Je to stejné, jako se závislými alkoholiky. I ti se již nikdy nemohou vyléčit, ale přestanou – li jednou pro vždycky chlastat, jsou uzdraveni.
Slovo diabetes je řecké a znamená de facto odtékat, uplynout. Mellitus – jak už to v té roztodivné lékařské terminologii bývá – je pro změnu z latiny a znamená sladký / jako med /. Cukrovku – i když si jí možná nedokázali patogeneticky vysvětlit – znali již všemožní felčaři dávnověku. Chorobně vysoká hladina cukru se vylučuje močí a bylo možné si odjakživa povšimnout jak takový „sladký“ přirozený lidský výměšek přitahuje mouchy a včely. V Číně dělali „diagnozu“ cukrovky bedlivým sledováním zda – li se o moč nemocného „perou“ mravenci. Odtud máme asi prvotní kořeny rozličného vtipkování na úkor starých prostatiků s diabetem, kterým se aktivně slétají včely pod poklopec.
Read more…

MUDr. Jiří Franz

Již staří chirurgové dobře věděli, jak nebezpečná jsou tupá poranění, kdy při šikmém, tangenciálním nebo valivém násilí může ve značném rozsahu dojít až k několikacentimetrovému posunu kůže proti hlubším podkožním vrstvám. Jsou pro následnou péči vždy svízelná, i když se občas jedná jen o izolované „ rukavicové“ poranění kůže na horních končetinách nebo „prostou“ skalpaci Toto tzv. decollement znají důvěrně traumatologové, třeba při kombinovaných drtivých i otevřených zlomeninách bérce, kde se tento typ poškození za nepříznivých okolností přímo nabízí. Často se pak stává větším problémem, než definitivní ošetření a vyhojení zlomené kosti. V historii se tato postižení nazývala kočárovým traumatem,neboť se vždy předpokládal násilný škodlivý vliv převrácení vozidla, menší či větší stupeň následného tažení těla po pevné ploše a tím dokonalé podmínky k doslova „ odervání“ kůže a podkoží od bohatě prokrvených, inervovaných a mízními cévami zásobených vazivových a svalových struktur. Zpočátku méně nápadné poranění, ještě bez vyvinutých zjevných hematomů, může být podceněno, ačkoli do pár minut může nastoupit zcela manifestní traumatický šok. Décollement je dnes nejen součástí závažných dopravních nehod, ale je barvitě v literatuře líčen i jako následek teroristických útoků, spojených s dlouhodobějším zavalením.
Read more…

Dr. Franěk upozorňuje na svých webových stránkách na nové stanovisko právního oddělení ČLK, které poprvé v historii umožňuje během samostatného výjezdu zdravotnickým posádkám bez lékaře přijmout od pacienta kromě informovaného souhlasu i informovaný nesouhlas – negativní revers. Černé na bílém zde.

MUDr. Jiří Franz

Akutní apendicitis – tato věčná choroba – se stále nazývá nesprávně „ slepák“ nebo také zánět slepého střeva. Bude to tak pořád, ale to nevadí, není to podstatné. Podívejme se každý do jakékoli knihy somatologie, kde nalezneme, že slepé střevo je trochu něco jiného. Je to skutečně slepá ulička – spíš pytel – na začátku tlustého střeva, ze kterého vylézá onen nepotřebný – jen pro zlost – orgán, který se úředně jmenuje apendix vermiformis – červovitý přívěsek – červ. Má různou délku, průměr, zahýbá u každého jinam – do malé pánve, ke střední čáře, také dozadu za cékum nebo i pod játra. Jsou také choroby, při kterých se zanítí to pravé slepé střevo – zvané cékum / lat. caecus – slepý / , ale musím potvrdit, že to vypadá dost jinak a postiženému je sakra mizerně hned od počátku. Cékum i apendix má i prase, takže kdo jste byl aktivně u zabijačky, víte že právě u céka se začíná tlusté střevo obracet „ naruby“, aby se mohlo dobře opláchnout, omýt a posloužilo v následné době k tvorbě jelit. Jitrnice se dělají ze střeva tenkého.
Read more…